Zásady výběru partnera pro krytí - p.Vladimíra Tichá
Otázka výběru krycího psa je otázkou velmi diskutovanou a také otázkou, o které řada lidí hovoří s jistotou, kterou jim je možné jen závidět.
Chovatelství není zdaleka tak jednoduchá věc,
jak se na první pohled zdá.
Je smutné, že hovoří-li se o chovu psů a jeho výsledcích,
hovoří se většinou o exteriéru jednotlivých plemen a tak důležité věci jako je zdraví, povaha a také reprodukční schopnosti psa, zůstávají stranou.
Faktem ale je, že exteriér je z hlediska chovatelského záležitostí složitou, ale ve srovnání s ostatními oblastmi relativně jednodušší. Dnes už asi každý i začínající chovatel ví, že to, jak pes bude vypadat, jak se bude chovat a jak na tom bude po zdravotní stránce ovlivňují stručně řečeno dvě vzájemně se prolínající oblasti - genotyp a fenotyp.
Srozumitelně řečeno je genotyp soubor po předcích zděděných vloh a fenotyp skutečný výsledek.
Velkou i když ne nejdůležitější roli totiž hraje i životní prostředí, které dokáže hodně ovlivnit. Majitele feny samozřejmě zajímá, jaké vlohy si nese pes po rodičích a jaké vlohy by tedy teoreticky mohl předávat i svému potomstvu. Otázkou ovšem je, jak to zjistit. Pokud je populace plemene velká , po jednotlivých psech a fenách početné potomstvo a výsledky odchovů se sledují a vyhodnocují po řadu let, lze v rámci možností leccos vysledovat. U ostatních plemen je to daleko složitější.
Následující desatero není žádnou závaznou normou, ale jen povídáním, které by mělo upozornit na několik základních zásad a které by mohlo trochu usnadnit situaci těm začínajícím.
Co by nás tedy při výběru vhodného rodičovského páru mělo zajímat:
1. Jací jsou či byli předkové feny i psa a jací jsou jejich sourozenci.
I z lidské společnosti známe, že se potomek někdy více podobá babičce, dědečkovi, strýci či tetě více, než vlastním rodičům. Není rozumné krýt špičkovým psem, jehož sourozenci vykazují řadu vad a nedostatků. Není také rozumné krýt psem, jehož prarodiče byli spíše podprůměrní.
2. Je-li to možné, brát v úvahu výsledky podobných spojení.
Pokud dal určitý pes se setrou naší feny vynikající potomstvo, je šance (nikoliv jistota) , že podomné potomstvo dá i s naší fenkou. Pokud dal pes s určitou fenou potomstvo s hrubými vadami, není rozumné pokoušet osud a dát je na její setru.
3. V rámci možnosti nespojovat jedince v určité vlastnosti korektní, ale jejichž příbuzní v této oblasti vykazovali vadu.
Tento pod navazuje vyplývá ze skutečnosti, že pes ani fena nemusí dávat určitý znak ve formě, v jaké ho sami vykazují. Typickým příkladem je nesení ocasu některých plemen přesněji řečeno jeho přetáčení nad hřbet a do strany. Jedná se většinou o vadu recesivně dědičnou a může se stát, že matka, která nese ocas korektně a stejně vypadající otec dávají potomstvo s ocasem neseným vadně. Usuzovat na to, že by k něčemu podobnému mohlo dojít lze podle exteriéru předků. Má-li matka feny špatně nesený ocas a teta psa je na tom stejně lze očekávat, že ze spojení vzejdou štěňata s uvedenou vadou.
4. Pokud to jde, řídit se opravdovou znalostí určitého jedince.
Tento bod je obzvláště důležitý, ale také trochu smutný. Je krásné si přečíst, že určitý pes je ověnčen řadou titulů. Je ale třeba vědět, v jaké konkurenci pes tituly získal. Větší význam může mít výborná IV z početně a kvalitně obsazené výstavy než CACIB z výstavy, kde v plemeni startoval pouze jediný pes. Je také třeba brát v úvahu, že u plemen, kde je třeba úprava, dokáže výborný upravovatel hodně schovat a špatný vytvoří i vady, které nejsou a že zkušený vystavovatel předvede i průměrného psa tak, že vypadá jako naprostá hvězda a nezkušený vystavovatel naopak pokazí co se dá.
5. Nespojovat jedince se stejnou vadou a nevyvažovat určitou vadu jejím opakem.
Je třeba si uvědomit, že mezi matematikou a genetikou je rozdíl. Má-li mít plemeno středně dlouhý hřbet a máme fenu s hřbetem dlouhým, hledáme k ní psa se hřbetem standardním- tedy středně dlouhým. Máme-li psa na horní hranici standardní výšky a fenku naopak na spodní hranici výšky, nevyjdou z jejich spojení štěňata pohybující ve středu výšky požadované standardem. Otázka výšky i mohutnosti je z tohoto pohledu velmi důležitá. Jsou plemena, kde se dostali do situace, kde mohutnost a velikost psů je tak markatně odlišná od jemnosti a drobnosti fen, že vzniká dopjem, že se jedná o jiný ráz plemene.
6. Krycí pes by měl být zdravý.
Tento bod asi není třeba komentovat a ještě ve větší míře než u psa by měl platit u matky feny. Představa, že feně postižené např. alergií štěňata pomohou je zavádějící. Zdravotní stav feny se sice může dočasně zlepšit, ale problému se stejně nezbaví a mimo to bude ještě pravděpodobně dávat i stejně postižené potomstvo
7. U všech plemen je třeba brát v úvahu i povahu. Výsledkem krytí agresivním nebo bázlivým psem může být stejně povahově založené potomstvo.
Tady asi není třeba nic dodávat. Vrozená bázlivost či agresivita není příliš častá, ale přesto existuje. Existuje i vloha pro nervovou labilitu a obtížnější vychovatelnost psa. Koupí-li si někdo štěně a ono je v dospělosti větší či menší než má bý, je to smutné, ale pes i tak může dělat radost svým majitelům.Koupí-li si ale někdo psa, který při bouřce pomočí a pokálí celý byt, který se bojí, když spadne na zem sběračka a který o Silvestra podléhá děsu, je to smutné z pohledu psa samotného i jeho majitelů.
8. Vyhýbat se psům o kterých je známo, že mají potíže s krytím.
Oblast reprodukce je oblast složitá a je smutné, že problémy v ní mívají často dědičný základ. Pes, kterému chybí pohlavní pud , je z hlediska chovu problémem a lze očekávat, že tento problém bude přenášet na své potomstvo. Právě toto je důvod, pro který se v chovatelských řádech FCI i ČMKU objevil pod říkající, že inseminaci je možné provádět pouze u jedinců, kteří již prokázali přirozenou schopnost reprodukce. Pozor! Toto ustanovení se týká i fen!
9. Vzdálenost, kterou je třeba cestou za psem překonat by neměla být rozhodujícím faktorem.
Tento bod asi také není možné komentovat. Chovatel, pro kterého je základním faktorem při výběru krycího psa vzdálenost, kterou za ním musí absolvovat, asi není tím správným chovatelem. Ne každý z nás asi může jezdit krýt do zahraničí. Jsou ale lidé, kteřží řeknou, že bydlí v Praze 6 a do Prahy 10 oni určitě za psem nepojedou.
10. Příroda je mocná čarodějka a i to nejlépe vymyšlené spojení může vypadat úplně jinak, než jsme si představovali !
Někdy vybíráme psa, přemýšlíme, snažíme se, hledáme informace a výsledek spojení je přesto jiný, než očekáváme. Mimo znalostí a trpělivosti potřebuje chovatel i trochu štěstí.
-----
Z mých zkušeností (nejen z doby , kdy jsem byla hlavním poradcem chovu )
Vaše fenka se stala chovným zvířetem ?
Máte -li tedy představu , že se z vás stane chovatel ,
je před vámi tedy ''přetěžký úkol'' a to vybrat pro fenku správného partnera .
Věnujte tomu opravdu dostatek času .
O krycí listy můžete zažádat mnoho týdnů dopředu před plánovaným krytím ,
v klidu máte čas ( i s poradcem chovu pro dané plemeno ) projednat a promyslet správného partnera .
1.V úvahu musíte vzít:
- bonitační kód vaší fenky ,
- její požadavek na partnera
-To znamená , pokavaď má fenka třeba napsáno , že partner musí mít tmavé oko ,
nemůže Vám poradce chovu povolit psa se světlejším okem i kdyby vám se pes moc zamlouvat .
To samé platí u všech nedostatků , ať je to zvlněná srst , přestavěná záď , špatné úhlení , melír v masce atd.
Tedy dokážete-li si přiznat ,co má fenka za '' nedostatek''
ať z hlediska exteriéru či povahy,
dokážete tím pádem lépe vybrat partnera a můžete se ''pokusit'' nedostatky u štěňat zmírnit.
- průkaz původu - příbuznost ,
- požadavek na partnera napsaný u krycího psa ,
- povahu obou zvířat
- zdravotní stav zvířat
Výraz chovný pes a chovná fena ještě neznamená, že mají oba dva jen '' klady''.
Každý tvor na světě má i své zápory a nedostatky .
Snažte si dobře vybrat , pejska si dopředu někde prohlédněte (např. třeba na nějaké klubové akci , na výstavě )
- pokud je to tedy trochu možné , zvířata ''seznamte '' , pokud to jde i dopředu .
Může se vám totiž stát , že i přes dlouhodobě naplánovanou akci nic nevyjde ,
protože zvířata k sobě absolutně nenajdou sympatie.
Stalo se mi to také , 700 km od domova :(.
Seznamování DOPŘEDU je však většinou nereálné , pokavaď se rozhodnete pro krytí v cizině .
Majitel psa vám může říct mnoho informací o zdravotním stavu ,
o různých vyšetřeních povinných , i těch nepovinných,
může vám zvíře také tzv ''vykreslit '' naprosto bez jakýchkoliv nedostatků a vad .
Také jsou známé případy ( .... je to u všech plemen... ) ,kdy pes trpěl třeba cukrovkou ,
epilepsií , spondylózou - srůsty obratlů páteře ,těžkou potravinovou , nebo jinou alergií ,
kryptorchismem , onemocněním ledvin , slinivkou ,aj.
Ve snaze '' nakrýt a mít dobrého krycího psa'' dokáže majitel mnohdy
zatajit pro chov mnoho důležitých aspektů a zdrav.problémů
a to samé platí ale i pro majitele fen .
.... Škoda .....
Je to jako podvod na majitele psa nebo fenky při krytí a také na nové majitele štěňat ...
Tím pádem také nikdy nevyloučíme a neeliminujeme některá onemocnění
nebo zdravotní problémy jen pro umíněnost a nepoctivost některých majitelů nebo chovatelů .
Jejich zahleděnost do vlastního zvířete bývá neuvěřitelná ,
v zásadě jim nejde však o plemeno jako takové.
2.Vady feny se nikdy nenapravují ''opačným extrémem ''
u krycího psa !
Korekce se vždy provádí plemeníkem s naprosto standardním vývinem znaku.
Příklad z praxe – mám fenu na spodní hranici povolené kohoutkové výšky a s minimální hmotností ?
Tedy kryji standardně velkým psem, nevybírám na ni nikdy přerostlého obra.
Na fenu s delším tělesným rámcem je třeba pustit nikoliv extrémně krátkého psa,
ale proporčně vyváženého psa se standardním rámcem.
3.Výběr krycího psa jen a jen podle dosažených výstavních
výsledků je vždy zavádějící a často alarmující ....
Musíme vždy vzít v úvahu i předky (původ) , povahu a také genetické zdraví.
'' Genetické zdraví je nutné v každém případě
upřednostnit nad všemi ostatními hodnotami exteriéru a výkonu .''
Ing.J.Dostál,profesní genetik , DrSc ,
z knihy Genetika a šlechtění plemen psů.
Vím , že je to těžké , ke spoustě informací se běžný chovatel nedostane ,
ale tím , jak dobře fungují kluby a vedou si záznamy , kontroly vrhů, aj -
spousta informací zůstane podložena .
Může se třeba stát , že pes např . vyhraje výstavu / výstavy a všem se zamlouvá ,
je krásný , statný , hodně veliký . Bude hned o něj zájem .
To je to , co vidí budoucí zájemce o krytí .
Může se však například narodit z početného vrhu , kde 3/ 4 vrhu zemře , jeho přeživší sourozenci budou nechovný ,
protože budou mít anomálie chrupu a nezzubost , může se vyskytnout ještě i mimořádně nízká váha .
Pes sám o sobě bude třeba naopak mimořádně veliký a tím pádem ani nebude vhodný na menší , drobné fenky .
A pak máme opak - budeme mít psa , střední výšky , konstituce , dobré kostry , bez vážnějších nedostatků .
Jeho sourozenci , ať bratři, tak sestry vykazují stejné kvality jako on -
avšak budou bez honosných výstavních titulů .
Přesto může mít tento pes a jeho sourozenci v chovu mnohokrát lepší výsledky ,
protože vrh , ve kterém jsou sourozenci průměrný , avšak bez vážných vad je
VŽDY CENNĚJŠÍ NEŽ VRH , KDE JE JEDEN VYNIKAJÍCÍ JEDINEC A OSTATNÍ JSOU PODPRŮMĚRNÍ .
Nezapomeňte :
Šampioni jsou vždy velmi důležití pro propagaci plemene .
Pokud pes - šampion dává podprůměrné potomstvo , bez jakýchkoliv ohledů zvažme ,
má-li vůbec nějaký přinos pro populaci .
Jestliže je přínos malý ,
nebo je přímo zhoršovatelem , vyřaďme jej z chovu , jako každého jiného .
Dává -li však potomstvo nadprůměrné , má on sám vysokou plemenou kvalitu .
A pak může být i zakladatelem nové linie.
'' Pro budoucnoct plemene,
jeho zachování v dostatečné genetické varialibitě ,
životaschopnosti , v dobrém gen. zdravotním stavu ,
je cenný každý , třeba jen ''DOBRÝ ''jedinec. ''
'' Proto je daleko lépe hodnocen vrh štěňat ,
která byla všechna hodnocena jako velmi dobrá , než vrh štěňat s jedním šampionem
a několika štěňaty vyřazenými pro vylučující vady .
Jejich sourozenec-
zmíněný šampion , má velkou šanci , že tyto vylučující vady bude přenášet na své potomstvo ,
protože on je právě heterozygot- nositel vlohy ''
ing.Jaromír Dostál , DrSc - kniha Chov psů- ,genetika v chovatelské praxi , nakl.DONA
4. Snažíme se o zachování genetické variability populace.
Počet krytí jedním plemeníkem by měl být vždy nějak rozumně omezen.
Málo informovaní a začínající chovatelé obvykle chtějí na svoji fenu
jen toho nejkrásnějšího a na výstavách nejúspěšnějšího šampióna.
Právě on je totiž známý a také líbivý a budou se po něm velmi dobře zadávat štěňata.
A když už s ním nakryla '' půlka klubu '', tak já chci také .....???
A výsledek?
Štěňata po něm narozená jsou polosourozenci.
Téměř celá populace bude najednou příbuzná. A čím budeme krýt jeho dcery?
Dovezeme nepříbuzného plemeníka ze světa? A kde je genetická variabilita populace?
To právě ona je zárukou dalšího šlechtění a pokroku.
Za pár let budeme mít sice ''krásná'' , zato navzájem příbuzná zvířata,
která vypadají pomalu přesně jako '' jejich otec'' , ale tím jsme s chovem skončili -
a možná, že i s plemenem jako takovým.
A to nebejbože vůbec neuvažuji o tom ,
že by tento krycí pes přenášel ještě nějakou homozygotně recesivní chorobu.
5.Dalším špatným kritériem (ale častým ) pro výběr partnera je ,
že majitel fenky chce pouze psa , který bydlí co nejblíže , aby nemusel jezdit daleko.
Tím se také nejde jednoznačně řídit .
To , že pejsek bydlí ve vedlejší vesnici a s vaší fenkou se zná ,
protože majitelé spolu chodí venčit nebo spolu kamarádí -
nemůže být použito jako jediný a pádný důvod , aby byl použit jako krycí pes .
Na toto tady uvedené navazuje další článek pod tlačítkem
- Myslet , v generacích ... v menu Články
Pokud máte tedy v ruce od poradce chovu vyplněné KL , pak vás čeká také dohoda s majitelem krycího psa.
Je dobré si dohodnout nejen cenu nebo poplatek či štěně za krytí , ale i kdy přijedete, zda budete překrývat,
jestli můžete být ubytovaní u majitele psa nebo si máte zajistit hotel,
majitel psa může chtít štěně za krytí místo peněz –
musíte si dohodnout právo výběru, atd, atd.
Proto se vyptejte na vše možné i nemožné , ať vás potom nic již nepřekvapí.
Doporučuji také dávat pozor a opravdu si sepsat poplatek/ky za krytí ,( skočné , za počet štěňat )
Mnoho majitelů chovných psů používá tzv :Smlouvy při krytí.
.. je známo mnoho příkladů , kdy ve spěchu nevyplníte
Krycí listy-kolonka Náhrada za krytí nebo smlouvy a pak se různě dohadujete mezi sebou ....
Petra Konečná
Více zde:
http://druhasance.webnode.cz/rady-k-uchovneni/vybe r-partnera-pro-kryti-/
URČENÍ OPTIMÁLNÍ DOBY KRYTÍ
Optimální doba ke krytí u většiny fen nastává mezi 9. až 13. dnem hárání. Existují ale výjimky a individuální zvláštnosti, proto se na toto pravidlo spolehnout nelze. V této fázi pohlavního cyklu je fena svolná k páření a mění se charakter výtoku, již nemá krvavý vzhled ale žlutorůžovou barvu.
V současné době, kdy si chovatelé pro krytí svých fen vybírají psi, kteří jsou vzdáleni i stovky kilometrů je potřeba mít spolehlivý a přesný způsob jak určit tu pravou dobu pro krytí. V sekci pohlavní cyklus feny jsem již popisoval, že během 4 fází, které na sebe navazují a dohromady tvoří jeden pohlavní cyklus, dochází v krvi k dynamickým změnám koncentrací hormonů. Z těchto hormonů je směrodatný pro stanovení optimální doby krytí pouze progesteron, jehož hodnota se během říje pohybuje mezi 2-15 ng/ ml.
Kdy progesteron stanovit? Většinou se doporučuje první odběr krve udělat 8.-10. den od počátku hárání.
Většina laboratoří udává výsledek progesteronu v nmol/l.
Vzorec pro převod jednotek: nmol/l x 0,318 = ng/ml
Interpretace výsledků :
- pod 2 ng/ml je nutné opakovat vyšetření za 3-5 dní
- 2-3 ng/ml – opakované vyšetření nebo krytí za 3-4 dny
- 3,1-4,5 ng/ml krytí za 2-3 dny
- 4,6-8 ng/ml krýt za 1-2 dny
- 8,1-16 ng/ml krýt ihned
Další metodu, kterou lze použít pro určení optimální doby krytí je využití vaginální cytologie. Jedná se o metodu méně přesnou, ale zároveň i méně finančně náročnou. Při této metodě se mikroskopicky posuzuje vaginální stěr, a podle v něm vyskytujících se buněk určujeme, v jaké fázi cyklu se fena právě nachází.
